Zapomněl jsem, že se dá žít jinak než v samotě. A o tom je tento příběh.
Jmenuji se Charley Diksch a rodiče se kolem letních prázdnin rozvedli. Mám v hlavě zmatek. Dřívější otcova krev mě nutí k činům, co ta matčina nepřipouští. Někdy přemýšlím, kdo jsem vlastně já.
Proč nemám stejné pubertální problémy jako můj kámoš Denny? Denny je taky z mý školy, jeho rodiče jsou plně oddáni zlu a jejich synek jde stejnou cestou. Tou snadnou, samozřejmě. Tou bych mohl jít i poslepu. Jedno vím jistě: tahle cesta není moje. A ačkoli jsem to v té době ještě nevěděl, ta moje cesta, plná překážek a strastí, na mě pořád ještě čekala, ale už tak blízko, že jsem jí mohl podat ruku.
Read more »